Začíná hadí stezka,
Zavřete oči,
Uvolněte celé tělo,
Relaxujte.
Nemyslete na osobní břemena,
Své domácí starosti.
Nemyslete na své obchodní záležitosti,
Svou ctižándost,
Naděje a osobní radosti,
Uklidněte se.
Zapomněte na všechna pouta,
Která vás svazují se zevní činností.
Uvolněte celé své tělo,
Žádné fyzické pohyby.
Zapomněte na sebe,
Snažte se prostě být,
Aniž byste byli někým.
Dýchejte pravidelně.
Uvědomte si,
Mysl se stává z řady myšlenek a z toho,
Co způsobuje,
Že si uvědomují své myšlenky.
Myšlenky nepromýšlejte,
Pozorujte,
Odkud přicházejí.
Pokuste se je přibět k tomu,
Aby zkoumali sami sebe a snažili se vystupovat zpět svůj původ.
Jakmile se ve vědomí vynoří smyslový obraz,
Nová myšlenka,
Hned ji odstraňte zásahem vůle.
Nestotožňujte se s nimi,
Ale zjišťujte,
Z čeho jsou složeny.
Nezůstavejte však intelektuálně prázdný,
Zbavený všeho chápání.
Poznávejte vztah mezi myšlením a sebou samým,
Činností a myslitelem.
Přinuďte inteligenci poznávat vztah mezi světem a myšlenkami,
Mezi myšlenkami a myslícím principem,
Princip sám.
V cestě k poznání nám stojí dvě mocné myšlenky,
Myšlenka světa a myšlenka já.
Potlačením je možné je dočasně utišit,
Trvale je přemůžete jedině pochopením.
Snažte se pochopit,
Že svět,
Který zahrnuje také vaše smysly,
Je výsledkem obrazotvornosti.
Že svět je velký myšlenkový útvar,
Do kterého je vědomí ponořeno.
Přijměte existenci světa jako mentální.
Nyní odpoutejte vědomí od myšlenky samé.
Netak,
Že ji zapudíte.
Absorbujte ji.
Představuji si svět do sebe.
Snažte se pochopit,
Že myšlení je jenom zvyk,
Ale také,
Že mysl,
Která je umožňuje,
Je vždy přítomná.
Snažte se vsunout vaše vědomí do mezery mezi dvěma myšlenkami.
Snažte se zachytit prchavý zlomek okamžiku.
Udržujte ostrou pozornost.
Vědomí udržuj bez myšlenek.
Vědomí je pozorné a vnímavé.
Mysl se dále nezabývá svými výtvory,
Myšlenkami.
Mysl se snaží vyniknout do své přirozenosti,
Aby poznala sama sebe a byla sama sebou.
Mysl je skrytý základní prvek.
Jeho činnost znám jako vědomí.
Jeho projev zažívám jako myšlenky.
Jeho existence obsahuje existenci představy světa,
Kdežto myšlenka je něco,
Co mysl vytváří,
Má pro sebe,
Co vnímá v sobě.
V nější vědomí se pomalu rozplývá,
Svět se stává stínem,
Úplně zmizí.
Pociťujete stav lehkosti,
Cítíte se prázdný jako prostor.
Nemáte vědomí těla.
Pocit osobnosti se zmenšuje a slábne.
Úplně se rozplynul.
V nesmírném oceánu prázdnoty mysli.
Mizí vaše osobní já s celou svou minulostí i přítomností.
V nější vesmír není ani vzpomínkou.
Myšlenka světa a její individuální myslitel splývají.
Mysl bezmezná,
Klidná,
Neproměná.
Jedině je.
Vystoupili jste z osobního já a vstoupili do stavu vnitřní prázdnoty.
Zažíváte bezmeznou,
Beztvarou,
Bezejmenou,
Bez časou existenci.
Jedinou existenci pocitujete ve vědomí.
Cítíte?
Stále držíte vědomí.
Jsem si vědom té části,
Kterou hledám.
Vědomím.
Ve mně je pozornost a vědomí.
Není to myšlenka.
Je to něco,
Co mi dává pocit bytí.
Vaše vědomí se dostává do původního ryzího stavu.
Setrvejte tam.
Zde,
V bezmyšlenkovité ryzí mysli,
Je pravý zázrak univerzálního bytí.
Přestalo myšlení,
Zmizelo chtění,
Je zastavena obrazotvornost.
Osobnost je pasivní a smysly odpočívají tiše,
Jako spící ptáče.
Není to stav neexistence,
Ale živá skutečnost.
Není to existence ve tvaru,
Který chápeme intelektem.
Skutečnost musím pochopit pro sebe.
Začínáte chápat,
Že tam,
Kde není zdánlivě vůbec nic,
Než nehybré ticho,
Je skutečno.
Že tam,
Kde individuální chápání nezaznamená ani tvar,
Ani soucnost,
Tam je nad já.
To,
Co cítím,
Je přítomnost,
Nejjemnější mystické vnímavé uctívání.
Odložte malichernost já a setrvejte v nekonečné podstatě.
Setrvejte zněmí měrty a s uctivým srdcem,
Tělem uklidněným a city přemoženými.
Tichý!
Jsem v míru plném já jsem.
Jsem stav vědomí.
Uvědomuji si vědomí.
Bože,
Staň se vůle tvá.
Nad já je.
